Zřícenina hradu Vildenberk Audioprůvodce

Rozsah a podoba hradu

Vildenberk patří mezi nejvýznamnější zaniklé hrady na Moravě. Leží severovýchodně od Pozořic a dnes je chráněn jako kulturní památka. Z původního areálu se dochovaly jen fragmenty zdiva, terénní relikty a příkopy, přesto je v krajině stále čitelný jeho mimořádný rozsah.

Hradní jádro měřilo přibližně 137 metrů na délku a až 37 metrů na šířku. Skládalo se z akropole a dolního hradu, k nimž přiléhalo předhradí. Takové členění odpovídá velkým opevněným sídlům, která nesloužila jen k obraně, ale také ke správě panství, hospodářskému zázemí a reprezentaci majitele.

Vznik a středověký vývoj

Přesné okolnosti založení nejsou známy. Podle rozsahu stavby se uvažuje o zeměpanském původu, snad za vlády Václava II. Tomu by odpovídaly i archeologické nálezy keramiky ze druhé poloviny 13. století a nedaleká rozsáhlá vápenka, která mohla souviset se stavební činností v regionu.

První písemná zmínka pochází z roku 1317. Ve 14. století patřil Vildenberk významnému moravskému rodu pánů z Vildenberku, později jej získal markrabě Jan Jindřich. Jeho syn Jošt Lucemburský panství rozprodal a hrad byl opuštěn, patrně kvůli změnám v hospodářském zázemí i nejisté bezpečnostní situaci počátku 15. století.

Co vidíte dnes

Dnešní návštěvník tu nenajde monumentální zdi, ale spíše archeologickou krajinu: příkopy, valy a nepatrné zbytky zdiva. Právě to dává Vildenberku hodnotu pro poznání středověké fortifikace i proměn osídlení v okolí Brna. Část kamene byla navíc v pozdější době rozebrána pro stavbu kostela a šlechtického sídla v Pozořicích.

Vildenberk dlouho unikal přesnému určení a teprve ve dvacátém století byla jeho poloha odborně potvrzena. I proto je dnes zajímavý nejen jako ruina, ale také jako místo, kde se archeologie postupně skládá s písemnými prameny do podoby dávno zaniklého hradu.