Zřícenina hradu Rokštejn Audioprůvodce

Rokštejn mezi nejvýznamnějšími hradními ruinami Vysočiny

Rokštejn stojí na skalnatém návrší nad údolím říčky Brtnice a patří k nejrozsáhlejším hradním zříceninám na Českomoravské vrchovině. Dochovala se torza dvou paláců, hranolová věž i zbytky hospodářského zázemí, které umožňují číst půdorys někdejšího sídla poměrně přesně. Areál je chráněn jako kulturní památka a je volně přístupný.

Hrad podunajského typu a jeho proměny

Vznik hradu spadá do osmdesátých let třináctého století. Původně nesl jméno Ruteštejn a byl spojen s rodem Hrutoviců. Už v rané fázi šlo o hrad podunajského typu, tedy o stavbu, která vycházela z jihovýchodních středoevropských vzorů. Zásadní přestavba přišla kolem roku 1362, kdy byl areál rozšířen na dvojhrad, mimořádně zajímavý typ sídla s horním a dolním hradem. Právě tato podoba činí Rokštejn jedinečným pro české prostředí.

Od markrabat k Valdštejnům

Ve čtrnáctém století se hrad dostal do držení moravských markrabat, nejprve Jana Jindřicha a poté jeho syna Jošta. V době markraběcích válek se majetkové poměry často měnily a Rokštejn sloužil jako opěrný bod v zápase o moc na Moravě. Koncem století jej získal Hynek z Valdštejna, který rozšířil panství o okolní vesnice. Za husitských válek byl hrad obléhán jihlavským vojskem a poškozen natolik, že už nikdy nezískal svou někdejší funkci. Valdštejnové pak přesunuli své sídlo do Brtnice.

Dnešní podoba Rokštejna je výsledkem dlouhého zániku i pečlivého archeologického výzkumu, který zde probíhá od roku 1981.