Zřícenina hradu Muráň Audioprůvodce

Hrad nad Muránskou planinou

Zřícenina hradu Muráň stojí na vrchu Cigánka ve výšce 935 metrů nad mořem, na jižním okraji Muránské planiny. Poloha nebyla zvolena náhodně, hrad měl chránit důležitou cestu z Gemeru do Liptova a Zvolena. Patří k nejvýše položeným hradům na Slovensku a zároveň k těm, jejichž dějiny jsou mimořádně pestré.

První písemná zmínka pochází z roku 1271. V první polovině 15. století byl hrad přestavěn a získal podobu rozsáhlejšího opevněného areálu s jediným velkým nádvořím, palácem, kaplí a hospodářskými stavbami. Opevnění sledovalo tvar terénu a doplňovaly je bašty, které posilovaly obranu proti útokům v době častých mocenských střetů.

Od královského hradu k sídlu šlechty

Ve století patnáctém a šestnáctém se Muráň dostal do víru bojů o moc v horních Uhrách. Za Jiskrových a bratrických vojsk sloužil jako shromaždiště ozbrojených sil. Později jej ovládl Matej Bašo, loupeživý rytíř, jehož jméno je spojeno s drancováním širokého okolí. Po jeho porážce v roce 1549 převzal hrad stát a následně jej získali Séčiovci, kteří jej po roce 1621 přestavěli do pohodlnější podoby šlechtického sídla.

V sedmnáctém století se Muráň stal dějištěm dalšího dramatického obléhání v souvislosti s proticísařským spiknutím Františka Vešeléniho. Po požárech v osmnáctém století hrad postupně ztratil obytnou funkci a zpustl.

Dnes jsou ruiny částečně konzervované a po úpravách zůstávají dobře čitelné. Návštěvníka čeká strmé stoupání od chaty Zámok, ale odměnou je přehled o rozsahu někdejšího hradu i výhled do krajiny národního parku Muránska planina.