Zřícenina hradu Hoštejn Audioprůvodce

Zřícenina nad obcí Hoštejn

Hrad Hoštejn stával na výrazném ostrohu nad stejnojmennou obcí, asi 7 km západně od Zábřeha. Z původního gotického hradu dnes zůstaly především terénní stopy. Na východní straně jsou dobře patrné příkopy a valy, v nejzápadnější části oválného hradiště pak jediný nadzemní zbytek zdi paláce. Pod ním se nachází sklep a část zasypaného schodiště.

Hrad v době mocenských sporů

Hoštejn pravděpodobně založil Boreš z Rýzmburka z rodu Hrabišiců. Hrad měl být protiváhou nedalekému zábřežskému hradu, který drželi jeho političtí odpůrci. Na konci 13. století se stal dějištěm konfliktu mezi královskou mocí a protikrálovskou koalicí. Královské vojsko vedené Závišem z Falkenštejna hrad dobylo a posádku popravilo.

Ve 14. a 15. století se Hoštejn dostal do držení Šternberků a později Tunklů z Brníčka. Za husitských válek byl těžce poškozen a roku 1437 se uvádí už jako rozvalina. Na počátku 16. století se v jeho zbytcích usadili lapkové. Jejich působení ukončil Arkleb Trnavský z Boskovic, který hrad dobyl a podle tradice jej roku 1522 úplně rozvrátil.

Co ukazuje terén

Hradní areál měří na délku přibližně 450 metrů. Jádro mělo téměř obdélný půdorys a obklopoval je široký okružní příkop. Součástí opevnění bylo také předhradí a předsunutý pahorek, který chránil přístupovou šíji před obléhacími zařízeními. Nedaleko kostela se nachází plošina, jež může souviset se starším sídlem nebo s původním kostelem. Zkázu zříceniny dokončila stavba železnice Olomouc–Praha v roce 1845, kdy byly její zbytky rozebrány a použity při stavbě trati. Hoštejn je kulturní památkou od roku 1964.