Zřícenina hradu Helfštýn Audioprůvodce

Helfštýn mezi moravskými hrady

Helfštýn u Týna nad Bečvou patří k nejrozsáhlejším hradním areálům v Česku. Jeho podoba vznikala po staletí, od raně gotického jádra přes pozdně gotické opevnění až po renesanční palác. Dnes je památka chráněna jako kulturní památka a spravuje ji Muzeum Komenského v Přerově.

Stavební vývoj

Hrad byl založen na počátku 14. století, pravděpodobně Fridušem z Linavy. Významné rozšíření přišlo za pánů z Kravař, zejména za Lacka z Kravař, kdy vzniklo nové předhradí a posílila obranná soustava. Další velká přestavba proběhla za Pernštejnů, kteří z Helfštýna vytvořili moderní pevnost odpovídající době palných zbraní. Později zde sídlili Bruntálští z Vrbna a dokončili renesanční palác.

Války a úpadek

Hrad sehrál důležitou roli v době husitských válek i během třicetileté války. Odolal obléháním dánského i švédského vojska, ale po polovině 17. století ztratil vojenský význam. V 18. století začal chátrat a část staveb byla rozebrána. V 19. století se stal cílem prvních památkových úprav a postupně také místem kulturních akcí.

Dnešní podoba

Současný návštěvník tu uvidí rozsáhlé hradby, brány, bašty i rekonstruovaný palác. Helfštýn je známý také setkáním uměleckých kovářů Hefaiston, které navazuje na dlouhou tradici práce s kovem a fortifikačního řemesla. Rekonstrukce z posledních let zpřístupnila další části areálu a potvrdila význam hradu jako jedné z klíčových památek Moravy.