Zřícenina hradu Falkenstein Audioprůvodce

Pevnost nad Weinviertelem

Zřícenina hradu Falkenstein leží severozápadně od stejnojmenného městyse v severním Weinviertelu. Stojí na vápencovém útesu Waschberské zóny v nadmořské výšce 415 metrů. Díky strategické poloze se odtud otevírá výhled daleko do okolní krajiny, podle dostupných údajů téměř na každý kout jižní Moravy.

Od říšské pevnosti k renesančnímu hradu

První hrad vznikl pravděpodobně kolem roku 1050 jako říšská pevnost. V dalších staletích byl několikrát rozšiřován a Falkenstein zůstal zeměpanským lénem až do roku 1571. Hrad postupně držely různé šlechtické rody, mimo jiné Lichtenštejnové a mezi lety 1480 až 1571 Fünfkirchenové.

Od roku 1600 nechal Paul Sixt III. Trautson hrad přestavovat na renesanční pevnost. Nová jižní zeď s rondelou obepnula parkán, třetí nádvoří a Růžovou zahradu. Stavební práce vyvrcholily kolem roku 1620 výstavbou okrouhlé kaplové věže. Od konce 16. století se však hrad postupně měnil také v pohodlnější sídlo označované jako horský zámek.

Anabaptisté a švédské dobytí

Falkenstein připomíná také událost z roku 1539, kdy zde bylo uvězněno 150 stoupenců anabaptistického hnutí. Vězni byli následně odvezeni do Terstu, kde měli být prodáni jako galejní otroci. Historii těchto vězňů dnes přibližuje muzeum Täufergwölb, otevřené v roce 2011 v historické klenbě zříceniny. Na nádvoří stojí také věrná zmenšená replika trupu historické galeje.

Roku 1645 hrad během závěrečné fáze třicetileté války dobyli Švédové pod vedením generála Lennarta Torstenssona. K bráně se dostali díky zradě a tajně předaným klíčům. Hrad však nebyl zničen.

Proměna v ruinu

Rozpad začal až na konci 17. století. Majitelé nechávali části hradu rozebírat na levný stavební materiál a kolem roku 1820 byla hradní brána zazděna. Od roku 1992 zde pod vedením Spolkového památkového úřadu probíhají archeologické vykopávky. Zřícenina je znovu přístupná veřejnosti a v létě se její turnajové nádvoří využívá pro středověké slavnosti a letní divadlo.