Zřícenina hradu Braničev Audioprůvodce

Strážní hrad v krajině Zemplína

Braničev, známý také jako Braničevský hrad nebo hrad Parušťan, patřil mezi menší královské strážní hrady na východním Slovensku. Jeho zbytky leží severozápadně od obce Bačkov v okrese Trebišov, dnes ukryté pod lesním porostem. Šlo o pevnost, která měla kontrolovat okolní území a chránit důležitý prostor v době, kdy byla hranice moci panovníka často zpochybňována místní šlechtou.

Vznik hradu se klade do první poloviny 13. století, pravděpodobně do období po tatarském vpádu let 1241 až 1242. Tehdy uherské království posilovalo obrannou síť a zakládalo nové opěrné body. Braničev byl královským majetkem a spravovali jej hraničáři, tedy spiculatores, kteří podléhali přímo panovníkovi.

Význam v době bojů o uherský trůn

Hrad vstoupil do dějin zejména po roce 1301, kdy vymřeli Arpádovci a Uhersko se ocitlo v období mocenského rozvratu. V zápase o trůn podporovali zemplínští velmoži Karla Roberta, ale jejich vztah k novému králi se později vyostřil. Roku 1317 vypuklo povstání vedené Petrem Pečeněm, zeměpánem Humenného, a boj mezi zemplínskými zemany a královskou mocí se odehrál právě pod Bačkovským hradem.

Po potlačení vzpoury Karel Robert zabavil majetky odbojných rodů a rozdělil je svým stoupencům. Právě po těchto událostech byl Braničevský hrad pravděpodobně zničen. Ještě roku 1355 se připomíná jako majetek rodu Széchy, ale jeho význam už byl minulostí. Nové sídlo vzniklo v Bačkově přímo v obci a starý strážní hrad postupně zmizel z krajiny i z paměti obyvatel.