Zámek Žehušice Audioprůvodce

Žehušický zámek a jeho areál

Zámek v Žehušicích patří k výrazným šlechtickým sídlům Čáslavska. Vznikl ve druhé polovině 17. století pro rod Thun-Hohensteinů, který panství držel až do roku 1913. Dnešní podoba je výsledkem barokního založení a pozdější klasicistní úpravy z první čtvrtiny 19. století.

Areál je památkově chráněn a vedle hlavní zámecké budovy zahrnuje také starou tvrz, hospodářský dvůr, bránu s pavilony, jízdárnu, stáje, sýpku, pivovar se sladovnou i další provozní stavby. Právě tento soubor dobře ukazuje, jak fungovalo venkovské šlechtické sídlo jako správní, hospodářské i reprezentativní centrum panství.

Architektura a přestavby

Hlavní budova má půdorys písmene H. Západní průčelí zdůrazňuje dvoupatrový rizalit s tympanonem a portálem, zatímco severní a jižní strana si uchovaly raně barokní charakter. Vnitřní štuková výzdoba připomíná původní barokní výtvarný program, kdežto východní a západní fasáda byly upraveny v empírovém duchu.

K zámku patřila francouzská zahrada, která byla později přetvořena na anglický park o rozloze 25 hektarů. Na něj navazuje rozsáhlá obora, známá chovem bílých jelenů. Žehušice tak nejsou jen sídlem s architektonickou hodnotou, ale i dokladem proměny šlechtického hospodaření a krajinářské kultury v devatenáctém století.

Historický význam

Před vznikem zámku stála v obci starší tvrz, jejíž část se dochovala v areálu hospodářského dvora. Nový zámek nechal vybudovat Michael Osvald z Thun-Hohensteinu poté, co panství koupil roku 1661. Dokončení stavby připomíná letopočet 1679 nad portálem hlavního průčelí. Pozdější úpravy za Josefa Matyáše z Thun-Hohensteinu pak vtiskly areálu dnešní klasicistní ráz.