Zámek Vígľaš Audioprůvodce

Historie místa

Vígľašský zámek stojí na východním okraji obce Vígľaš, na místě, které bylo osídleno už v raném středověku. Nejprve zde patrně existovalo slovanské hradiště, později klášterní objekt, jehož další osudy souvisejí s proměnami moci v Uherském království. Ve čtrnáctém století byl areál přestavěn na lovecký zámek a stal se královským sídlem.

Význam zámku rostl zejména za vlády Ludvíka I. a později Žigmunda Lucemburského. Právě tehdy se Vígľaš spojil s reprezentací panovnické moci, s lovem i s diplomatickými setkáními. V okolních královských lesích se odehrával život dvora mimo hlavní městská centra, ale zároveň v prostoru, který měl strategický i hospodářský význam.

Vojenská funkce a přestavby

V druhé polovině 16. století získal zámek obranný význam v době protitureckých bojů. Doplnilo jej nové opevnění se čtyřmi nárožními věžemi a stálou vojenskou posádkou. Později přešel do rukou šlechtických rodů Čákiů a Esterházyů, kteří jej v osmnáctém století přestavěli na hradní kaštel.

Z původní středověké podoby se zachovala jen část opevnění a gotická kaple. Poškození během druhé světové války znamenalo další zásadní zlom. Teprve po roce dva tisíce sedm začala rozsáhlá obnova, která proměnila ruinu v dnešní hotelový a kongresový areál.