Zámek v Žiaru nad Hronom Audioprůvodce

Zámek spojený s církevními dějinami regionu

Biskupský zámek v Žiaru nad Hronom patří k nejvýznamnějším historickým památkám města i celého žiarského regionu. Stavba vznikla na základech staršího středověkého hradiště. Její dnešní podoba vychází z renesančně-barokního zámku, který byl později upraven v klasicistním stylu.

Od letního sídla k biskupské rezidenci

Zámek nechal v roce 1631 postavit ostřihomský arcibiskup Petr Pázmáň. Místo znal už z návštěvy v říjnu 1615, kdy působil ve službách ostřihomského arcibiskupa Františka Forgáče. Zámek měl sloužit jako letní sídlo ostřihomských arcibiskupů.

Význam stavby vzrostl po roce 1776. Tehdy byla ostřihomská arcidiecéze rozdělena na tři nová biskupství. První biskup banskobystrické diecéze František Berchtoldt přestěhoval svou rezidenci právě sem, do tehdejšího Svatého Kříže. Zámek se po přestavbě stal hlavním sídlem biskupa na více než 150 let.

Proměny ve 20. a 21. století

Biskupská rezidence se vrátila do Banské Bystrice až v roce 1941. V dalších desetiletích zámek změnil majitele i využití. Působili zde salesiáni, státní instituce a později střední škola ekonomiky a služeb, která se proměnila v obchodní akademii. Od roku 2005 objekt vlastnila soukromá obchodní akademie.

V roce 2018 koupilo zámek město Žiar nad Hronom za 2,8 milionu eur. Součástí koupě byl historický objekt, nová přístavba, administrativní budovy a přilehlé pozemky. Město chce zámek otevřít veřejnosti a vytvořit z něj důstojné centrum města. Po rekonstrukci v letech 2024 až 2026 je od července 2026 přístupný při komentovaných prohlídkách.