Zámek Svojšice Audioprůvodce

Barokní sídlo s dlouhou proměnou

Zámek Svojšice stojí v obci Svojšice na Kolínsku a patří mezi památky, na nichž je dobře čitelný vývoj šlechtického venkovského sídla od raného baroka po klasicismus. Dnešní podoba vznikla na místě starší tvrze, jejíž zbytky připomíná zejména dochovaný příkop. Objekt je chráněn jako kulturní památka a v posledních letech se znovu dostal do veřejné debaty kvůli svému technickému stavu i budoucímu využití.

Od tvrze k reprezentativní rezidenci

Po roce 1638 začala Anna Kamila z Enkenfurtu budovat nový zámek na základech zpustlé tvrze. Původní stavba měla čtyři křídla kolem uzavřeného nádvoří, arkády na pilířích a valbovou střechu. Ještě před dokončením přešel objekt k Michalu Osvaldu z Thun-Hohensteinu, který stavbu dokončil v roce 1678. V osmnáctém století následovaly další změny, zejména po požáru v roce 1751. Přestavba vedená Ignácem Janem Nepomukem Palliardim dala zámku rokokový výraz, zvýraznila nároží, doplnila mansardové střechy a vytvořila také kapli svatého Jana Nepomuckého.

Klasicistní úpravy a pozdější využití

V roce 1847 přišla další zásadní přestavba, tentokrát klasicistní. Byla zvýšena jižní a východní křídla, upraveno průčelí i věže a odstraněny arkády na nádvoří. Zámek pak sloužil rodu Althannů až do roku 1923. Po pozemkové reformě přešel k řádu anglických panen a po roce 1945 byl přizpůsoben jako sociální ústav. Tato funkce výrazně ovlivnila interiéry i provoz celého areálu. Dnes je Svojšice památkou s komplikovaným osudem, která ukazuje nejen proměny architektury, ale i měnící se společenské role šlechtických sídel.