Zámek Stračov Audioprůvodce

Klasicistní sídlo na návsi

Zámek Stračov stojí na západní straně návsi a představuje klasicistní přestavbu staršího vrchnostenského dvora. Současná podoba vznikla kolem roku 1800, kdy statek koupil pražský měšťan Prokop Kern a nechal jej upravit na reprezentativnější sídlo.

Objekt je dvoukřídlý, jednopatrový, s valbovou střechou. Východní průčelí do návsi je osmiosé a působí střídmě, což odpovídá klasicistnímu důrazu na pravidelnost, řád a uměřenou dekoraci. Právě tato zdrženlivost odlišuje zámek od starších barokních panských staveb v okolí.

Proměny panství

Ve Stračově stála původně tvrz, i když není jisté, zda byla na místě dnešního zámku. V roce 1775 byla během sedláckých bouří poničena, což připomíná napětí mezi vrchností a poddanými v závěru feudálního období. Do poloviny osmnáctého století byl centrem vsi barokní vrchnostenský dvůr, který se stal základem pozdější přestavby.

V roce 1838 získal panství František Arnošt Harrach. Nechal zámek upravit, zvýšit o jedno poschodí a využíval jej jako dočasné sídlo před přesunem do nového zámku v Hrádku u Nechanic. Po vzniku Československa zůstal objekt v majetku rodu Harrachů a sloužil hlavně jako úřednické zázemí.

Další výrazná změna přišla ve třicátých letech dvacátého století, kdy nový majitel J. Fišer nechal stavbu snížit o jedno patro. Zámek tehdy hrozil zánikem, ale památkový úřad jeho demolici nepovolil. Od roku 1945 patřil obci, později jej využívala Státní vědecká knihovna v Hradci Králové. Dnes je po rekonstrukci součástí místního života jako prodejní galerie a zároveň připomínka proměnlivých dějin venkovského šlechtického sídla.