Zámek Šťáhlavy Audioprůvodce

Renesanční zámek s barokními proměnami

Zámek Šťáhlavy stojí v severní části obce, přibližně 2 km jihovýchodně od Starého Plzence. Jeho hlavní budova vznikla na počátku 17. století za Kokořovců z Kokořova jako pozdně renesanční sídlo. Na jižním průčelí upoutá fasáda zdobená sgrafitem a volutový štít. K areálu patří také barokní přístavba druhého zámeckého traktu, bývalý pivovar a lihovar a části někdejšího hospodářského zázemí.

Černínové a vznik kostela

V roce 1710 koupili šťáhlavské panství Černínové z Chudenic. Heřman Jakub Černín si zámek zvolil za hlavní sídlo a nechal jej rozšířit. V roce 1762 byla původní kaple svatého Vojtěcha přestavěna na pozdně barokní kostel se třemi kopulemi. Roku 1782 přibylo jižní zámecké křídlo. Kostel dodnes tvoří výraznou součást areálu, přestože je architektonicky od zámku odlišný.

Od šlechtického sídla k památce v obnově

Po vymření chudenické větve Černínů přešly Šťáhlavy v roce 1816 na Valdštejny. Zámek poté přestal sloužit jako hlavní šlechtické sídlo a využívali jej úředníci i hospodářská správa. Po konfiskaci v roce 1945 přešel později do soukromých rukou. Částečná rekonstrukce a plán na hotel s restaurací nebyly dokončeny a objekt začal chátrat. Od roku 2016 se o jeho obnovu snaží Nadační fond přátel památek Plzeňského kraje. Zámek je kulturní památkou od roku 1963.

Za pozornost stojí také barokní brána s bosovaným portálem a erby Kokořovců, park oddělený architektonizovanou zdí a sousední bývalý zahradní pavilon. V širším okolí lze navštívit zámek Kozel, pozůstatky pravěkého hradiště Sedlecká skála a zříceninu hradu Radyně.