Zámek Rychvald Audioprůvodce

Historie a podoba zámku

Zámek Rychvald, někdy označovaný také jako Starý Dvůr, patří k výrazným šlechtickým sídlům na Karvinsku. Jeho počátky sahají do druhé poloviny 16. století, kdy se Rychvald po prodeji části těšínského panství dostal do držení rodu Barských z Baště. Bernard Barský si zde v letech 1575 až 1577 nechal vystavět rozlehlý patrový zámek v renesančním duchu.

Stavba měla podobu čtyřkřídlého sídla, které odpovídalo nárokům nižší šlechty na reprezentaci i správu panství. V dalších staletích se majitelé střídali poměrně často, což je pro slezská šlechtická sídla typické. Zámek postupně vlastnily rody Tluků z Tošanovic, Haugviců z Biskupic, Vrbnů, Freudenthalů a Gašínů z Rosenbergu.

Proměny v novověku

V osmnáctém století přešel Rychvald do majetku Mönnichů a sňatkem Anny Marie Tekly s Janem Josefem Larišem ze Lhoty vznikl rod Larisch-Mönnich. Právě v jejich době a později za Starhembergů došlo k dalším úpravám, zejména v devatenáctém století, kdy se sídlo přizpůsobovalo novým nárokům na bydlení i hospodářský provoz.

Významným momentem bylo také zřízení železniční zastávky Reichwaldau Schloß v roce 1869 na Košicko-bohumínské dráze. Zámek tak získal přímé napojení na moderní dopravní síť, která zásadně proměnila hospodářský život regionu.

Osudy ve dvacátém století

Po roce 1945 byl majetek zestátněn a zámek začal sloužit zcela jiným účelům. JZD zde zřídilo skladiště, byty i hospodářský dvůr, později objekt využívala firma OKD. Přestože byl od roku 1958 chráněn jako kulturní památka, dlouhá léta chátral a jeho statika byla vážně narušena.

Zlom nastal až po roce 2009, kdy nový vlastník zahájil rozsáhlou rekonstrukci. V letech 2010 až 2016 prošel zámek i areál kompletní obnovou a dnes připomíná proměnlivé dějiny slezského šlechtického sídla, které přežilo období prosperity, úpadku i záchrany.