Zámek Reiteregg Audioprůvodce

Zámek na hřebeni nad údolími

Zámek Reiteregg stojí v Hitzendorfu ve Štýrsku na vyvýšeném hřebeni mezi údolími Liebochtal a Södingtal. Poloha nebyla zvolena náhodně, protože podobná sídla měla v krajině nejen obytnou, ale i hospodářskou a správní funkci. Zámek dnes patří do soukromého vlastnictví a zachovává podobu, která vznikala postupnými přestavbami od sedmnáctého století.

Stavební vývoj

Původně šlo o statek doložený už v druhé polovině šestnáctého století. Po roce 1660 jej získal Ferdinand Ignaz svobodný pán von Moscon a rozšířil jej na zámecké sídlo. Nejstarší jádro tvořily dvě k sobě přistavěné budovy, jejichž štíty byly upraveny do podoby stupňovitých štítů. Pozdější úpravy daly objektu výraznější reprezentativní ráz. V roce 1871 přešel zámek do rukou Leopolda říšského svobodného pána von Haan, který jej dále rozšířil a vtiskl mu dnešní podobu. Tehdy byla také odstraněna střecha věže a nahrazena cimbuřím, což posílilo historizující vzhled stavby.

Kaple, morový sloup a mauzoleum

Součástí areálu je zámecká kaple zasvěcená Panně Marii. Má oratoř i sakristii, tedy zázemí odpovídající soukromé pobožnosti šlechtické rodiny. K příjezdové cestě patří morový sloup, jehož původní podoba byla zničena pádem stromu. Dnešní kopie s měděnou střechou nese ovocné a květinové girlandy a ve čtyřech nikách sochy svatého Šebestiána, svatého Urbana, svatého Františka a svatého Antonína. Nedaleko stojí také mauzoleum rodiny Haanových, které připomíná novověký zvyk spojovat panské sídlo s rodovou pamětí přímo v krajině panství.

Ve dvacátém století byly vinice statku v meziválečném období nahrazeny pastvinami. Během druhé světové války zde nebyly ubytovány sovětské jednotky, a proto se značná část původního zařízení dochovala. Právě tato kontinuita dává Reitereggu mimořádnou dokumentární hodnotu.