Zámek Radíč Audioprůvodce

Zámek s dlouhou stavební pamětí

Zámek Radíč stojí v centru stejnojmenné obce na Sedlčansku a patří mezi památky, na nichž je dobře čitelný vývoj od středověké tvrze k baroknímu sídlu. V jeho jádru se dochovaly zbytky původní gotické tvrze, jejíž počátky sahají do roku 1333, kdy zde sídlil Odolen z Radíče.

Po požáru v raném baroku byla tvrz přestavěna na čtyřkřídlý zámek s arkádovým nádvořím. Vnitřní dispozice i výzdoba odpovídaly reprezentativnímu šlechtickému sídlu, které mělo ukázat společenské postavení majitelů. Významnou etapou byla přestavba roku 1680, spojená se jménem Karla Leopolda Höniga.

Barokní úpravy a okolní areál

V jižním křídle se dochovaly nástropní malby s mytologickými a starozákonními motivy podle renesančních předloh. Později bylo upraveno také východní křídlo, kde se v prvním patře rozkládá slavnostní sál. Autorství této části bývá připisováno staviteli Antoniu Portovi.

K zámku přiléhá také barokní poplužní dvůr s dvoupatrovou sýpkou, průjezdem a dvojicemi stodol. Součástí areálu je i kaple Navštívení Panny Marie, vystavěná roku 1680 jako loretánská kaple. Před ní stojí sochy svatého Víta a svatého Jana Nepomuckého od Jana Brokoffa.

Novodobé osudy

Ve dvacátém století zámek sloužil jako depozitář Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody, což se podepsalo na jeho stavu i vybavení. Po roce 1989 následovaly restituční spory, ale od roku 2010 se objekt postupně otevíral veřejnosti. Od roku 2020 jsou zde pravidelné prohlídky a konají se kulturní i společenské akce.