Zámek Neuwartenburg Audioprůvodce

Historie a význam místa

Zámek Neuwartenburg stojí na pravém břehu řeky Vöckly v dnešním Altwartenburgu, v území obce Timelkam na hranici s Vöcklabruckem. Jde o mladší sídlo někdejšího panství Wartenburg, jehož dějiny sahají hluboko do středověku. První písemná zmínka o držitelích pochází už z roku 1128, kdy je uveden Arnold z Wartenburgu.

Ve čtrnáctém století přešlo panství do rukou rodu Polheimů, kteří je drželi po více než tři sta let. V době reformace se část této šlechty přiklonila k protestantství, což později ovlivnilo i osudy statku během protireformace. Kolem roku 1640 získal majetek katolík Tobias Nütz z Goisernburgu a podařilo se mu převést léno na svobodné vlastnictví. Tím se otevřela cesta k novému stavebnímu rozvoji.

Stavební vývoj

Starší hrad Wartenburg stál na návrší nad Vöcklou a v osmnáctém století byl částečně rozebrán. Zachovala se z něj už jen kruhová bergfritová věž. Vedle něj vznikl zámek Alt-Wartenburg, který byl částečně postaven ze stavebního materiálu starého hradu. Po požáru v roce 1678 byl znovu vystavěn v letech 1689 až 1690.

Rozhodující proměnu přinesla stavba Neuwartenburgu v letech 1730 až 1732. Hrabě Johann Albert Saint-Julien-Wallsee si pro ni najal vídeňského architekta Antona Erharda Martinelliho. Nový zámek měl reprezentovat moderní barokní šlechtické sídlo a zároveň nahradit starší, provozně i společensky překonané centrum panství.

Další osudy

Po dokončení stavby se Neuwartenburg stal hlavním sídlem panství, zatímco Alt-Wartenburg ztratil význam. V průběhu osmnáctého a devatenáctého století se zde vystřídalo několik majitelů, mimo jiné Johann Ignaz von Ghelen, Johann Georg von Grechtler, svobodný pán von Reischach a Ludwig von Ratzesberg. Roku 1869 se majetek vrátil do držení hrabat Saint-Julien-Wallsee. Zánikem monarchie pak skončila i tradiční podoba panství jako správního a hospodářského celku.

Dnes připomínají někdejší statek názvy místních částí Wartenburg, Neuwartenburg a Altwartenburg. Samotný zámek je důležitým svědkem proměny šlechtického bydlení od středověkého opevněného sídla k barokní rezidenci spojené s reprezentací, správou majetku i novými nároky raně novověké společnosti.