Zámek Neuhaus na Dunaji Audioprůvodce

Historie a poloha

Zámek Neuhaus na Dunaji stojí nad obcí Untermühl u ústí Velké Mühl do Dunaje, v krajině mezi Schlögenskou smyčkou a Aschachem. Poloha nebyla zvolena náhodně, protože odtud bylo možné kontrolovat říční dopravu i okolní území. V raném středověku zde patrně stál jen pevný dům, který sloužil pasovským biskupům jako opěrný bod a zázemí pro lov sokolů.

Nejstarší jádro areálu vzniklo ve dvanáctém nebo pravděpodobněji ve třináctém století. Ve čtrnáctém století přibyla pětiúhelná věž s přední štítovou zdí, která posílila obranný charakter sídla. V šestnáctém století následovalo rozšíření o předhradí a přestavba starší tvrze. Do štítové zdi i do okružní zdi na straně Dunaje byl vložen obytný trakt, čímž se postupně formoval dnešní zámek.

Od pevnosti k šlechtickému sídlu

Významnou roli zde sehráli Schaunbergové, kterým byla svěřena ochrana dunajské lodní dopravy. Hrad v jejich držení odolal útokům vévodských vojsk v letech 1381, 1386 a 1389 během schaunberské války. Později však Schaunbergové museli uznat lenní svrchovanost rakouského vévody Albrechta III.

V roce 1481 hrad dobyl bavorský vévoda Jiří Bohatý. Po jeho smrti a po landshutské válce o dědictví připadl Neuhaus do sféry zájmů císaře Maxmiliána I. V dalších staletích se panství často zastavovalo a měnilo majitele. Od roku 1537 jej drželi Sprinzensteinové, kteří jej v roce 1565 získali jako léno a v roce 1591 jako svobodný majetek.

Roku 1729 přešel zámek sňatkem na hrabata z Thurnu a Taxisu. V devatenáctém století jej koupil Eduard Planck z Planckenburgu a od roku 1920 je ve vlastnictví rodiny Plappart von Leenheer. Objekt je dodnes soukromý a trvale obývaný, přičemž renovace v roce 2007 pomohla zachovat jeho historickou podobu.