Zámek Loučka Audioprůvodce

Zámek s dlouhou, ale neklidnou historií

Zámek Loučka stojí v obci asi 10 km západně od Valašského Meziříčí. Jde o památku, která navzdory ochraně od roku 1958 dlouhodobě chátrá a patří mezi ohrožené nemovité památky. Jeho dějiny sahají k lennímu systému olomouckých biskupů, v němž Loučka od počátku 13. století fungovala jako menší statek svěřovaný manům.

První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1563. Současná podoba zámku vznikla patrně ve druhé polovině 17. století, kdy statek drželi Kaldtschmidtové z Eisenbergu. Později se zde vystřídali Deblínové a od roku 1769 především hrabata z Lambergu, za nichž se Loučka stala jedním z center moravského osvícenství.

Architektura a dochovaný stav

Objekt je přízemní, obdélného půdorysu a kryje jej mansardová střecha s vikýři. V interiérech se dochovaly jen zlomky barokní freskové a štukové výzdoby. Vedle zámku stojí kostel Krista Dobrého pastýře, bývalý hospodářský dvůr a obecní silnice, což připomíná původní provozní vazby panství.

Po roce 1803 přešel zámek do rukou Mohrweiserů, později se majitelé rychle střídali a nakonec jej získal Tomáš Baťa. Po roce 1945 následovalo znárodnění, zásahy JZD i úpravy pro obecní potřeby. V devadesátých letech byla asanována část jihovýchodního křídla a dnes je stav objektu havarijní. Loučka je tak cenným svědkem proměn šlechtického sídla, ale i varováním, jak rychle může historická architektura mizet bez soustavné péče.