Zámek Lomnice Audioprůvodce

Historie a podoba areálu

Zámek Lomnice vznikl přestavbou raně gotického hradu, který je doložen už ve 13. století. Nejstarší jádro se dochovalo v prostoru dnešního druhého nádvoří, k němuž postupně přibývaly další stavební vrstvy. Ve 14. století vzniklo nepravidelné předhradí, dnes první nádvoří, a ve stejném období také příčné křídlo.

Právě v něm byla ve druhé polovině 15. století zřízena pozdně gotická kaple, považovaná za jeden z nejcennějších prostorů celého areálu. Dochovala se zde síťová žebrová klenba, arkýř i části původní výmalby. Pozdější barokní úpravy přinesly nový oltář i mobiliář, ale středověký charakter kaple zůstal čitelný.

Od renesance k baroku

Za Žerotínů získal areál renesanční prvky, zejména arkády. Po pobělohorských konfiskacích se panství dostalo do rukou dalších šlechtických rodů a roku 1662 jej koupil Gabriel Serényi. Jeho rod proměnil Lomnici v reprezentativní sídlo i správní centrum panství. František Gabriel Serényi nechal upravit interiéry a vybudovat rytířský sál podle návrhu Jana Křtitele Erny.

Po roce 1700 pokračoval Antonín Amatus Serényi v rozšíření zámku i úpravách náměstí. Interiéry získaly podobu odpovídající šlechtickému sídlu raného novověku, zatímco zahrada byla upravena v barokním duchu. V 19. století pak fasáda dostala neomanýristickou a neogotickou podobu.

Současnost

Po druhé světové válce byl zámek vyvlastněn a během komunistického období výrazně utrpěl. Od sedmdesátých let sloužil školství, což sice areál využilo, ale zároveň neřešilo jeho památkový stav. Po roce 2018 se objekt vrátil potomkům rodu Serényiů a Thienen-Adlerflychtů, kteří zahájili obnovu. V parku stojí také neogotický altán a cenný červený buk, oceněný v soutěži Strom roku.