Zámek Kravaře Audioprůvodce

Barokní sídlo ve Slezsku

Zámek Kravaře stojí na jihovýchodním okraji města a patří k nejvýznamnějším barokním památkám ve Slezsku. Dnešní podoba vychází z přestavby z let 1721 až 1728, kdy vzniklo reprezentativní šlechtické sídlo s uzavřeným nádvořím, bohatě členěnými fasádami a kaplí Archanděla Michaela v jižním průčelí.

Areál doplňuje rozlehlý park, který se postupně proměnil z pravidelné francouzské zahrady v přírodně krajinářský park. Jeho část dnes využívá golfové hřiště, ale stále je patrná historická osa směřující od města k zámku.

Od tvrze k rezidenčnímu sídlu

Kravaře jsou doloženy už ve 13. století. Původní tvrz pánů z Kravař se však nedochovala a její poloha není známa. Pozdější tvrz stála na místě dnešního zámku a byla součástí hospodářského dvora s pivovarem a sladovnou. Po třicetileté válce zde Eichendorffové vystavěli raně barokní zámek, který byl později přestavěn do honosnější podoby odpovídající jejich rostoucímu společenskému postavení.

Na výzdobě se podíleli přední umělci své doby, mimo jiné sochař Jan J. Lehner a malíř František Ř. I. Eckstein. Otázka autorství architektonického návrhu zůstává otevřená, stavba však nese znaky okruhu Johanna Lukase von Hildebrandta.

Požár, válka a obnova

V devatenáctém století se na zámku podepsaly další úpravy za Schaffgotschů a Renardů. Posledním soukromým vlastníkem byl Felix Luschka. Po roce 1918 přešel objekt do veřejné správy a sloužil školství. V roce 1937 téměř celý vyhořel a poškození utrpěl i během bojů na jaře 1945. Dlouhá obnova probíhala až v padesátých a šedesátých letech dvacátého století.

Dnes zde sídlí muzeum a slavnostní sál slouží kulturním akcím i svatebním obřadům. Zámek Kravaře tak spojuje šlechtickou reprezentaci, hospodářské dějiny panství i moderní veřejné využití.