Zámek Komořany Audioprůvodce

Zámek s kořeny ve středověké tvrzi

Zámek Komořany stojí v dnešní pražské čtvrti Komořany na adrese Na Šabatce 17/2050. Jde o kulturní památku, která připomíná proměnu původního opevněného sídla v barokní venkovské a správní zázemí. Na místě dnes stojí dvoukřídlý objekt s věží, přičemž stavební vývoj naznačuje, že původní dispozice mohla být rozsáhlejší.

Nejstarší doložená zmínka souvisí s rokem 1589, kdy Zbraslavský klášter prodal Komořany Václavu Šturmovi z Hyršfeldu. V kupní smlouvě je už uvedena zdejší tvrz, tedy sídlo, které mělo nejen obytnou, ale i hospodářskou a obrannou funkci. Později se majitelé střídali, až byly Komořany roku 1638 dědičně postoupeny zpět Zbraslavskému klášteru.

Barokní přestavba a klášterní využití

Před rokem 1742 byla tvrz přestavěna na barokní zámek. Sloužil jako letní sídlo zbraslavských opatů a odpovídal potřebám klášterního hospodářství i reprezentace. Barokní úpravy v českých zemích často znamenaly pohodlnější bydlení, větší důraz na symetrii a reprezentativní vzhled než na obranu.

Významné dějiny místa připomíná jednání z druhého července roku 1742, kdy se zde setkali zástupci obléhatelů Prahy s představiteli Marie Terezie. Komořanský zámek se tak na krátký čas ocitl uprostřed válečné diplomacie doby válek o rakouské dědictví.

Po zrušení Zbraslavského kláštera v roce 1785 přešel majetek na náboženský fond a později do soukromých rukou. Ve dvacátém století byl objekt upraven pro technické využití a dnes jej používá Český hydrometeorologický ústav. Zámek Komořany je tak památkou, na níž je dobře čitelný přechod od středověké tvrze přes barokní rezidenci až k modernímu správnímu využití.