Zámek Kojšice Audioprůvodce

Zámek na místě starší tvrze

Zámek v Kojšicích na Klatovsku vznikl na místě středověké tvrze a patří k památkám, jejichž dnešní podoba je výsledkem dlouhého stavebního vývoje. Původní panské sídlo zde pravděpodobně založil Racek z Kojšic, doložený ve službách pražského arcibiskupa Konráda z Vechty. Od sedmnáctého století drželi tvrz Častolárové z Dlouhé Vsi a později také Dohalští z Dohalic.

Na počátku devatenáctého století prošlo sídlo výraznou přestavbou. Za Václava Veitha bylo rozšířeno o jižní trakt a velký podsklepený sál, což odpovídalo proměně venkovských panských sídel v pohodlnější rezidence. Roku 1873 získal objekt Emanuel Forster a nechal jej upravit v novoromantickém stylu, který byl tehdy oblíbený u šlechty i vzdělaných vrstev.

Podoba stavby

Dochovaná budova tvořila jižní křídlo poplužního dvora. Má obdélný půdorys, trojosá průčelí a na východní straně věžovitou nástavbu. Výrazným prvkem je balkon nesený dvěma mohutnými sloupy. V interiéru se dochovaly plackové klenby v přízemí a ploché stropy v dalších místnostech. Přestavba zahájená roku 1877 byla provedena jen částečně, takže dnešní stav nese stopy nedokončených úprav i pozdějšího chátrání.

Ve dvacátém století se majitelé střídali podle politických poměrů. Po roce 1945 přešel zámek do majetku Sokola Sušice, později jej využívaly státní podniky bez dostatečné údržby. Po roce 1989 se Sokol pokusil o restituci, ale na obnovu neměl prostředky. Zámek je dnes zdevastovaný a hrozí mu zřícení, což z něj činí naléhavý příklad památky, jejíž další osud závisí na rychlém zásahu.