Zámek Klaus Audioprůvodce

Zámek Klaus v úzkém údolí Steyr

Zámek Klaus stojí na skalním výběžku ve Steyrském údolí, na místě, které mělo od středověku strategický význam. Šlo o kontrolní bod na cestě úzkým průsmykem, kde bylo možné sledovat pohyb lidí i zboží. První písemná zmínka pochází z roku 1175 a už tehdy zde existovala opevněná pevnost.

Ve 13. století získal Klaus Albrecht Habsburský jako odměnu za válečné služby pro svého spojence Albera de Buchheim. Později se panství dostalo ke klášteru ve Spitalu a od počátku 16. století je spojeno s rodem Storchů. Právě oni proměnili původní hrad v reprezentativnější sídlo. Ulrich von Storch nechal roku 1578 pod starou pevností vystavět zámek, který byl v roce 1758 upraven do barokní podoby.

Náboženství, válka a proměna sídla

Význam Klausu nebyl jen vojenský. V letech 1616 až 1618 zde Ludwig von Storch vybudoval evangelický horský kostel s hřbitovem a bytem pro kazatele. Po protireformaci však stavba přešla ke katolické farnosti. Rod Storchů musel roku 1632 odejít z Rakouska a jejich osudy ukazují, jak silně náboženské konflikty zasahovaly do života šlechty i poddaných.

V době válek o rakouské dědictví se Klaus znovu ocitl ve středu dění, když jej roku 1742 dobyl baron Trenck po útoku na bavorské a francouzské jednotky. V dalších desetiletích pak panství měnilo majitele a postupně ztrácelo svou rezidenční funkci.

Od zanedbané ruiny k dnešnímu využití

Po roce 1809 přešel areál do vlastnictví náboženského fondu a v roce 1828 byla dokonce stržena střecha starého hradu, aby se ušetřilo na dani. Ve dvacátém století se stav památky dál zhoršoval, po druhé světové válce sloužil objekt jako ubytování pro uprchlíky a později jako ozdravovna pro děti. Zlom nastal v roce 1963, kdy začala obnova pro potřeby evangelického centra pro mládež a domu pro vzdělávání. Od osmdesátých let byla obnovena i zřícenina hradu. Dnes areál spojuje historickou památku s živým společenským využitím.