Zámek Kamenice Audioprůvodce

Novogotické sídlo s hlubšími kořeny

Zámek Kamenice v okrese Praha-východ patří k výrazným novogotickým šlechtickým sídlům druhé poloviny 19. století. Současná podoba vznikla v letech 1875–1880 podle návrhu architekta Jiřího Stibrala pro rodinu Ringhofferů. Stavba má obdélný půdorys, jedno patro a řadu prvků inspirovaných anglickou gotikou, zejména cimbuří, rizality a věžové nástavby.

Na místě však nestojí první panský dům. Už ve 13. století je zde doložena tvrz, která se v průběhu staletí dostávala do rukou různých držitelů, od pražského Nového Města přes Lobkovice až po další šlechtické rody. Významný zlom nastal v 18. století, kdy se Kamenice stala letním sídlem pražských arcibiskupů a starší opevněné sídlo bylo přestavováno na pohodlnější rezidenci.

Proměny v novověku

Po koupi Františkem Ringhofferem II. získal areál nový reprezentativní význam. Jeho syn František Ringhoffer III. nechal zámek upravit do dnešní podoby a doplnil jej o lesopark v anglickém stylu. Z původního vybavení se dochovalo jen torzo, část interiérů byla poškozena při pozdějších zásazích a změnách využití.

Po roce 1945 byl majetek Ringhofferů zkonfiskován a zámek sehrál mimořádnou roli v rámci Akce Zámky Přemysla Pittra, kdy zde byly umístěny děti zachráněné z táborů a internačních zařízení. Později sloužil jako škola a dnes je chráněn jako kulturní památka. V sousedství stojí také kostel sv. Františka Serafinského, který s areálem tvoří historicky cenný celek.