Zámek Ivanka pri Dunaji Audioprůvodce

Ivanka pri Dunaji a její zámek

Zámek v Ivance pri Dunaji patří k výrazným šlechtickým sídlům v zázemí Bratislavy. Vznikl ve třetí čtvrtině 18. století pro rod Grassalkovichů jako rokoková rezidence zasazená do parku. Už tehdy šlo o reprezentativní venkovské sídlo, které mělo ukazovat společenské postavení majitelů i jejich vazby na uherskou aristokracii.

Po vymření mužské linie rodu a prodeji majetku v roce 1841 se zámek dostal do rukou Michala Obrenoviče, srbského knížete žijícího v exilu v Rakousku. V Ivance si vytvořil soukromé sídlo a místo se tak na čas stalo součástí širších středoevropských politických dějin. Připomínkou tohoto období je i tajná návštěva Ľudovíta Štúra v roce 1855.

Na počátku 20. století získal zámek dnešní podobu díky neogoticko-secesní úpravě. Fasády doplnily prvky inspirované středověkou architekturou, arkýře, balkony i kružby, zatímco polygonální věž dostala secesní zakončení. Z původního francouzského parku se dochovala jen část někdejšího kompozičního rámce.

Po roce 1943 zde působili jezuité, po roce 1948 byl objekt znárodněn. Po roce 1989 se vrátil církvi a dnes slouží jako sídlo Centra spirituality Loyola a Kolegia Antona Neuwirtha.