Zámek Hraň Audioprůvodce

Hraň a její zámek

Zámek v Hraně je samostatně stojící objekt v blízkosti lesa, který na počátku 20. století vznikl jako reprezentativní sídlo rodiny Almášiovců. Stavbu navrhl architekt Ludvig Baumann v roce 1903. Už tehdy šlo o dům, který měl spojit pohodlí moderního bydlení s prestiží venkovského aristokratického sídla.

Architektura vychází z eklektického pojetí a odkazuje na rozlehlá anglická venkovská sídla. Na první pohled působí stavba členitě, což záměrně potlačuje její skutečný objem. Najdeme zde vysoké cihlové komíny, kamennou podezdívku, hrázděné části horních pater i vikýře. Výrazným prvkem jsou také verandy s toskánskými sloupy a velká okna, která přiváděla do interiéru dostatek světla.

Ústředním prostorem dispozice byla hala, z níž vedlo do patra volné schodiště. V bývalé kapli se dochovalo kruhové okénko s gotizujícími prvky, které připomíná dobový zájem o historické styly a jejich volné kombinování. Právě tato směs inspirací je pro stavbu typická a řadí ji mezi zajímavé příklady vilové a zámecké architektury přelomu století.

Osudy objektu byly ve dvacátém století dramatické. Za druhé světové války zde fungoval internační tábor, po válce pak budova získala zcela odlišnou funkci. Od začátku padesátých let slouží jako dětská psychiatrická léčebna s kapacitou 160 lůžek. Koncem devadesátých let prošel areál obnovou, která pomohla zachovat jeho historickou podobu i další využití.