Zámek Hraběšín Audioprůvodce

Hraběšínský zámek

Zámek Hraběšín stojí ve stejnojmenné vsi jihozápadně od Čáslavi a patří k menším venkovským sídlům, která dobře ukazují proměny šlechtického a církevního majetku v českých zemích. Jádro areálu vzniklo v první polovině 17. století jako renesanční vrchnostenské sídlo malého panství.

Od šlechtického statku ke klášternímu sídlu

Roku 1622 získal Hraběšín Adam Studenecký z Pašiněvsi a nechal zde vystavět pozdně renesanční zámek. Po rodinném dědictví přešel statek na Salomenu, provdanou za Zdeňka Felixe Lukaveckého z Lukavce, a roku 1658 byl prodán sedleckému klášteru. Ten jej využíval jako letní sídlo a ve čtyřicátých letech sedmnáctého století přistoupil k barokní přestavbě.

Baroko, Schwarzenbergové a hospodářský dvůr

Po zrušení sedleckého kláštera v roce 1783 přešel areál do správy náboženského fondu. V roce 1819 jej koupil kníže Karel Filip ze Schwarzenbergu a zámek se stal loveckým sídlem. Na konci devatenáctého století byl upraven na myslivnu a v této podobě sloužil až do roku 1945. Dnes je součástí památkově chráněného areálu také hospodářský dvůr s kolnou, stodolou, sušárnou a ohradní zdí.

Dochovaná podoba zámku je výsledkem barokních i pozdějších zásahů. K hlavním poznávacím znakům patří vstupní portál se sochou svatého Jana Nepomuckého, schwarzenberský erb na bráně od návsi a kaple svatého Floriána. Hraběšín tak není jen venkovským sídlem, ale také svědectvím o tom, jak se v jednom objektu střídaly funkce reprezentace, správy panství, klášterního užívání i lesního hospodářství.