Zámek Horní Beřkovice Audioprůvodce

Historie a proměny sídla

Horní Beřkovice patří k místům, kde se dějiny šlechty, hospodářského zázemí panství i pozdější veřejné péče o nemocné protnuly v jediném areálu. Prvním panským sídlem zde byla gotická tvrz, doložená v roce 1470. V dalších staletích se zde střídali majitelé z řad nižší i vyšší šlechty, mezi nimi Firšicové z Nabdína, Trčkové z Lípy, Kaplířové ze Sulevic a od poloviny šestnáctého století Lobkovicové.

Zásadní přestavba přišla po roce 1680, kdy panství získali Scheidlerové a starou tvrz proměnili v barokní zámek. Ještě výraznější podobu však areál dostal za Hartigů. Adam František z Hartigu nechal v letech 1738 až 1756 vybudovat nový reprezentativní zámek a starší objekt ponechal správě panství. Současně vznikl park, později upravený v anglickém stylu.

Architektura a dnešní podoba

Nový zámek je dvoupatrová stavba s bočními křídly, která vymezují čestný dvůr. Průčelí zdůrazňují rizality se štíty a střední část s polosloupy, typická pro vrcholně barokní reprezentaci šlechtického sídla. V západním křídle bývala kaple vysvěcená roku 1773. Součástí areálu je také bývalý ústavní kostel sv. Václava.

Od konce devatenáctého století slouží zámek zdravotnickým účelům. V roce 1890 zde byla založena léčebna pro duševně nemocné, která v areálu působí dosud. Horní Beřkovice tak nejsou jen památkou na šlechtické sídlo, ale i na proměnu společenských funkcí velkých venkovských rezidencí v moderní době.