Zámek Horažďovice Audioprůvodce

Od tvrze k městskému zámku

Areál zámku stojí v severozápadním cípu historického centra Horažďovic, severně od náměstí. Jeho počátky sahají do druhé poloviny 13. století, kdy zde páni z Bavorů ze Strakonic vybudovali menší tvrz strategického významu. Po povýšení Horažďovic na město v roce 1292 se místo postupně stalo sídlem panství. V 15. století byla tvrz přestavěna na hrad.

Výrazný rozvoj přišel za Švihovských z Rýzmberka. Děpolt Švihovský nechal na přelomu 16. a 17. století rozšířit obytné budovy, vybudovat věž s arkádovým dvorem a nové křídlo směrem k náměstí. Právě tehdy získal areál renesanční charakter.

Barokní podoba a pozdější majitelé

Po konfiskaci majetku Ferdinanda Karla Švihovského koupil Horažďovice v roce 1622 Adam ze Šternberka. Zámek poškodily požáry města i události třicetileté války. Za Václava Vojtěcha ze Šternberka pak v letech 1660 až 1692 proběhla barokní přestavba za účasti italského architekta Salominiho. Vznikla také francouzská zahrada s glorietem a sochařskou výzdobou.

V roce 1834 získal panství kníže Rudolf Kinský. V části zámku bylo od roku 1920 umístěno muzeum. Majetek Kinských byl po roce 1945 zkonfiskován a zámecké prostory následně sloužily muzeu, komunálním službám, bytům i autoškole.

Architektura a dnešní využití

Současný zámek tvoří čtyři křídla obklopující vnitřní nádvoří. Po jeho obvodu vede renesanční arkádový ochoz na toskánských sloupech. Ve vstupním křídle se nachází raně barokní kaple. Původní hrad připomíná částečně dochovaný bergfrit v jihovýchodním nároží a další pozůstatky středověkého opevnění.

Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1990 až 1996, která v některých částech pokračovala do roku 2000, se zámek znovu otevřel veřejnosti. Dnes je majetkem města. Sídlí zde Městské muzeum, galerie, informační centrum a knihovna. Renovovaný Velký a Malý sál se využívají pro koncerty, svatby a další kulturní a společenské akce.