Zámek Hohenburg Audioprůvodce

Zámek s dlouhou kontinuitou osídlení

Zámek Hohenburg stojí v Sankt Johann ob Hohenburg v okrese Voitsberg, na východním svahu úzkého hřbetu, kde se vedle něj nachází i farní kostel. Poloha není náhodná, protože podobná vyvýšená místa bývala ve středověku vhodná pro menší opevněná sídla i pro dohled nad okolním hospodářským zázemím.

Od pevného domu k renesančnímu sídlu

Počátky místa sahají do dvanáctého století, kdy oblast drželi Eppensteinové a později páni z Wildonu. Ve třináctém století zde Ligisté, jejich služebníci, zřídili opevněnou stavbu, patrně jen menší pevný dům. Ve čtrnáctém století je doložena jako Hof Hochenberg. Dnešní podoba však vznikla až v šestnáctém století, kdy byl objekt přestavěn do renesančního zámku s obdélným půdorysem a čtyřmi šikmo osazenými nárožními věžemi.

Majitelé, dluhy a proměny hospodaření

V dalších staletích se Hohenburg často prodával a zastavoval. Vystřídali se zde Prankherové, Teufenbachové, Scheidtové, Jellové i Fuchsthalové. Zvlášť výmluvné je osmnácté století, kdy se na majetku nahromadily tak vysoké dluhy, že musel být ustanoven kurátor a část hospodářského zázemí byla pronajímána. To dobře ukazuje, jak se šlechtická sídla postupně měnila z obranných bodů v ekonomicky náročné statky závislé na výnosech panství.

Od devatenáctého století přecházel zámek do rukou převážně měšťanských vlastníků. Na konci tohoto století jej držel baron von Uechtritz. Od poloviny dvacátého století je v majetku rodiny Winklhoferových.

Architektura a dnešní podoba

Hlavní budova je dvoupodlažní, hladce omítaná a bez výrazné dekorace. Renesanční charakter zdůrazňuje rustikovaný vstupní portál s půlkruhovým zaklenutím a také čtyři věže se stanovými střechami. Před vstupem stojí malá terasa s kamennou balustrádou a schodištěm ze zahrady. Zbytky bývalých hradeb jsou dodnes patrné v opěrných zdech teras, což připomíná starší opevněnou fázi areálu.