Zámek Doudleby nad Orlicí Audioprůvodce

Renesanční sídlo s neobvyklou výzdobou

Zámek Doudleby nad Orlicí patří k nejzajímavějším renesančním stavbám v Podorlicku. Na první pohled zaujme kobercové sgrafito, které nepokrývá jen hlavní fasády, ale i nádvoří a komíny. Tak rozsáhlá a jednotná výzdoba je v českém prostředí mimořádná.

Současná podoba vznikla na konci šestnáctého století, kdy Mikuláš z Bubna nechal vystavět pohodlné letní sídlo a lovecký zámek. Stavba měla odpovídat novému způsobu šlechtického bydlení, tedy reprezentovat, ale zároveň sloužit pro každodenní provoz panství.

Stavební vývoj

V raném baroku byly upraveny interiéry i část dispozice. Z této doby pocházejí arkády na nádvoří a vstupní portál. Další zásadní úpravy proběhly na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století. Zámek si přesto zachoval renesanční jádro i čtyřkřídlou uzavřenou dispozici kolem dvora.

Po roce 1809 se do Doudleb přesunula hlavní rodová rezidence Bubnů z Litic. Zámek pak sloužil jako rodové sídlo až do znárodnění v roce 1948. V padesátých letech mu dokonce hrozila demolice, ale při průzkumu byla pod mladší omítkou objevena dobře dochovaná sgrafitová výzdoba, která rozhodla o jeho záchraně.

Dnes je zámek cenný nejen architekturou, ale i jako svědectví dlouhého soužití šlechtického rodu s jedním místem. Interiéry doplňuje raně barokní štuková a malířská výzdoba i dochovaná kachlová kamna ve velkém sále.