Zámek Diviacka Nová Ves Audioprůvodce

Diviacka Nová Ves

Zámek v Diviacké Nové Vsi vznikl jako opevněná gotická pevnůstka na přelomu 14. a 15. století. Jádro stavby založili Diviackovci a později jej převzali Rudnayovci, kteří objekt v 16. století rozšířili a přestavěli na renesanční čtyřkřídlý zámek s ústředním nádvořím.

Stavební vývoj

Původní obranný charakter je dodnes patrný v blokové patrové věžové stavbě i v nepravidelném půdorysu celého areálu. Na fasádách se zachovala renesanční sgrafita, včetně datace roku 1586, a také kamenný vstupní portál, který připomíná někdejší fortifikační řešení s padacím mostem. V interiérech lze sledovat gotické klenby a krby, renesanční síťové a křížové klenby i pozdější barokní štukovou výzdobu.

Novověké osudy

V sedmnáctém a osmnáctém století prošel zámek řadou dílčích úprav, které odpovídaly proměně šlechtického sídla spíše než obranné pevnosti. Kolem poloviny osmnáctého století byla nádvoří sjednocena arkádou. V roce 1808 se zámek stal dějištěm násilného konfliktu, když jej napadla baronka Splényiová-Ujfalussyová z rodu Diviackovců během majetkového sporu s Rudnayovci. Později, po prodeji v roce 1886, sloužil jako lihovar. Památková obnova v sedmdesátých letech dvacátého století zachránila podstatnou část historické podoby objektu.