Zámek Čížkovice Audioprůvodce

Barokní sídlo s dlouhou předchozí tradicí

Zámek v Čížkovicích stojí na místě starší tvrze, která byla součástí složitého dělení zdejšího panství už od středověku. Současná podoba vznikla v letech 1658 až 1665, kdy pustou dolní tvrz nechal Gustav Adolf z Varrensbachu přestavět na barokní zámek podle projektu architekta Giulia Broggia. Právě tato stavba je považována za Broggiovu první samostatnou realizaci.

Od tvrze ke klášternímu letnímu sídlu

Čížkovice byly po staletí rozděleny mezi různé držitele a místní sídla se podle toho proměňovala. Po třicetileté válce, která vesnici těžce zasáhla a přinesla i vypálení švédskými vojáky, získala panství Anežka z Eberštejna a po ní její syn. Roku 1692 se statek vrátil svatojiřskému klášteru v Praze a zámek se stal letním sídlem abatyší. V okolí tehdy vznikl park obehnaný zdí, doplněný rokokovými vázami.

Podoba stavby a pozdější úpravy

Původní jednopatrová budova měla tři křídla a výrazný střední rizalit s portálem v pilastrové edikule. Dochovaly se také valené klenby v přízemí, štuková výzdoba hlavního sálu a kamna z první poloviny 18. století. Po roce 1819 byly přistavěny dvě boční části a částečně zasypán někdejší příkop. Zámek pak vystřídal několik majitelů a po roce 1945 sloužil i jako ozdravovna pro politické vězně z Terezína a později jako domov důchodců. Dnes je chráněn jako kulturní památka.