Zámek Černá Hať Audioprůvodce
Chcete slyšet celý příběh tohoto místa?
Zaregistrujte se zdarma a získáte 3 plné audioprůvodce. Bez platební karty a bez závazku.
Zdarma po registraci
Získejte 3 plné audioprůvodce zdarma
Krátká ukázka je dostupná všem. Po registraci si můžete vybrat 3 místa a poslechnout si jejich plného audioprůvodce.
Areál s kořeny v renesanční tvrzi
Černá Hať ve Velké Černé Hati u Mladotic je dnes především hospodářský dvůr s panským domem, který bývá označován jako zámek. Jádro místa však sahá k tvrzi doložené v roce 1577, kdy ji od plaského kláštera koupil Mikuláš Kozelka z Hřivic. Šlo o typické menší šlechtické sídlo, spojené s hospodářským zázemím a správou okolního majetku.
Proměny vlastnictví a zánik původní tvrze
Po Kozelkovi přešel statek na jeho potomky, ale zadlužení rodiny vedlo už před rokem 1584 k prodeji Havlovi Hrobčickému na Kolešovicích. Později byl areál připojen k Všesulovu a v této vazbě zůstal až do roku 1672. Do dějin místa zasáhla také třicetiletá válka, kdy se plaský klášter pokusil Černou Hať získat zpět. Přestože Ferdinand II. klášteru vyhověl, vojenské události zabránily skutečnému předání.
Dnešní podoba
Současný areál vznikl v osmnáctém století na místě starší tvrze. Tvoří jej patrový zámeček vystupující jako rizalit ze severního traktu a dvě boční hospodářská křídla s chlévy. K areálu patří také budova bývalé sýpky s kovárnou, později upravená na stodolu. Černá Hať je cenná právě tím, že ukazuje přechod od drobného feudálního sídla k funkčnímu zemědělskému dvoru, jakých v české krajině mnoho nezůstalo.
Doporučená trasa
Pokračujte v audio výletu po okolí
Zámek Černá Hať a další zajímavá místa poblíž v jednom přehledném výletu.
Poloha na mapě
Lidé po tomto místě pokračují sem
Vyberte si další zastávku, pusťte ukázku a pokračujte v objevování okolí.
Zdroje a licence
Zdrojem informací je Wikipedia:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Černá Hať (zámek)
.
Původní text je dostupný pod licencí
CC BY-SA 4.0
.
Text byl redakčně upraven pro VoiceTour.
Foto: Zdeňka Bušková, Wikimedia Commons. Licence: CC BY-SA 3.0.