Zámek Bechyně Audioprůvodce

Zámek s dlouhou kontinuitou osídlení

Zámek Bechyně stojí na ostrožně nad soutokem Lužnice a Smutné a patří k místům, kde se soustředí dějiny od pravěku po novověk. Archeologické nálezy dokládají osídlení už v době bronzové i v keltském období, později zde vzniklo slovanské hradiště a ve dvanáctém století také významné přemyslovské správní centrum.

Vrcholně středověký hrad založil roku 1268 Přemysl Otakar II. jako opěrný bod královské moci v jižních Čechách. V dalších stoletích se o Bechyni přeli mocní šlechtici i královská správa, což se promítlo do stavebního vývoje i obranného systému.

Od gotického hradu k renesanční rezidenci

Největší proměnu přinesla přestavba za Petra Voka z Rožmberka v letech 1581 až 1584. Na ní se podílel stavitel Baldassare Maggi z Arogna. Z původního hradu se zachovala část gotických konstrukcí, ale nová podoba už odpovídala reprezentativnímu sídlu pozdní renesance. Fasády zdobí sgrafitová rustika, lunetová římsa a malované iluzivní rámce kolem oken.

Další úpravy provedli Šternberkové a po roce 1715 Paarové. Po znárodnění v roce 1948 sloužil objekt jako rekreační zařízení Akademie věd. Dnes je zámek kulturní památkou a připomíná jak středověkou obranu, tak život šlechty v době renesance a baroka.