Yazılıkaya, svatyně u Chattuši Audioprůvodce

Svatyně vytesaná mezi skalami

Yazılıkaya, doslova „Popsaná skála“, leží nedaleko někdejšího chetitského hlavního města Chattuše v dnešní turecké provincii Çorum. Skalní útvary zde vytvářejí dvě otevřené komory, které Chetité využívali jako posvátné místo nejméně od konce 16. století před naším letopočtem. Vstup původně kontrolovaly brány a stavby, z nichž se dochovaly jen základy.

Průvod bohů v hlavní komoře

Největší komora ukrývá reliéfní průvod 64 božstev. Po levé straně kráčejí mužští bohové v suknicích, špičatých botách a čepicích s rohy. Horští bohové mají šupinovité suknice, které znázorňují skalnaté hory. Naproti nim stojí bohyně v dlouhých sukních a korunách. Průvody směřují k bouřkovému bohu Tešubovi a sluneční bohyni Chebat. Tešub stojí na dvou horských bozích, Chebat na panterovi. Za ní následují jejich děti Šarruma a Alanzu i vnučka.

V menší komoře jsou reliéfy početně skromnější, ale větší a lépe zachované. Místo patrně sloužilo jako pohřební mauzoleum nebo památník krále Tudchaliji IV. Většina reliéfů vznikla právě za jeho vlády a za vlády Šuppiluliumy II. na konci 13. století před naším letopočtem, kdy byla svatyně výrazně obnovena.

Víra, která spojovala různé tradice

Yazılıkaya zachycuje božstva převzatá z více kultur. V mužském průvodu je například mezopotamský bůh moudrosti Ea. Tešub měl churritský původ a chetitské náboženství silně ovlivnily také churritské tradice. Někteří badatelé vykládají uspořádání reliéfů jako zobrazení země, nebe a podsvětí i jako lunisolární kalendář pro sledování slunečních a měsíčních cyklů.