Weimarská knížecí hrobka Audioprůvodce

Pohřebiště výmarských panovníků a klasiků

Výmarská knížecí hrobka stojí na Historickém hřbitově ve Výmaru. Slouží jako pohřebiště členů rodů Sachsen-Weimar a Sachsen-Weimar-Eisenach, zároveň je spojena se jmény Johanna Wolfganga Goetha a Friedricha Schillera. Spolu s Historickým hřbitovem je od roku 1998 součástí památky UNESCO Klasický Výmar.

Velkovévoda Karel August nechal hrobku vybudovat poté, co původní Jakubský hřbitov přestal kapacitně stačit. Nový výmarský hřbitov byl otevřen roku 1818 a stavbu hrobky projektoval Clemens Wenzeslaus Coudray. Vznikala v letech 1823 až 1828. Už v létě 1824 sem bylo ze zámeckého skladu převezeno 27 rakví výmarské panovnické rodiny.

Goethe, Schiller a prázdná rakev

Ostatky považované za Schillerovy byly do hrobky přeneseny 16. prosince 1827. Schiller byl po smrti roku 1805 pohřben v hrobce na Jakubském hřbitově. Test DNA provedený roku 2008 ale ukázal, že přenesené ostatky Schillerovi nepatřily. Byly proto uloženy do anonymního hrobu na sousedním hřbitově a Schillerova rakev zůstala prázdná.

Goethe byl pohřben 26. března 1832, čtyři dny po smrti. Přál si spočinout vedle Schillera, s nímž ho spojovalo dlouholeté přátelství. Coudray navrhl kovovou rakev Karla Augusta i dubové rakve Goetha a Schillera. U zadní stěny hrobky později přibyla ruská pravoslavná kaple, pohřební kaple velkokněžny Marie Pavlovny.

Dnes je v hrobce vystaveno 33 rakví. Deset dalších bylo z konzervačních důvodů přemístěno do depozitáře. Za druhé světové války byly Goethova a Schillerova rakev ukryty v jenaském sanitním bunkru a v květnu 1945 se vrátily do hrobky.