Vrch Běleč Audioprůvodce

Vrch Běleč u Švihova

Běleč je sopečný vrchol asi 3 km západně od Švihova, který dosahuje nadmořské výšky 711 m. Patří do Korábské vrchoviny a je výraznou součástí Švihovské vrchoviny. Od roku 1955 je zde vyhlášena přírodní rezervace, jejímž cílem je chránit cenné lesní porosty a přirozené společenstvo Branžovského hvozdu.

Spolu s vrcholy Bělýšov a Velká Doubrava tvoří Běleč jádro území, kde se dochovaly zbytky původních lesů. V krajině je patrná i blízkost dalšího sopečného vrchu Tuhošť, známého pravěkým hradištěm. Místo tak spojuje přírodní hodnotu s dlouhou historií osídlení a využívání krajiny.

Předválečné opevnění

Ve třicátých letech 20. století se Běleč stal součástí československého pohraničního opevnění. V rámci Plzeňské čáry zde vznikaly lehké objekty vzoru 37, známé jako řopíky, které měly zpomalit případný postup německé armády směrem na Plzeň. Na svazích vrchu byly budovány úseky E-25 Merklín, E-26 Klatovy i pozdější napojení úseku 175 Ježovy.

Dnes je na místě patrná i vyhlídka v prostoru zaniklého objektu 175/2/A-140. Běleč tak není jen přírodním cílem, ale také připomínkou obranné strategie první republiky a dramatických událostí, které předcházely druhé světové válce.