Vinařský sloup na Křižovnickém náměstí Audioprůvodce

Vinařský sloup na Křižovnickém náměstí

Vinařský sloup patří k drobným, ale historicky velmi cenným památkám Starého Města. Raně barokní pískovcový sloup vznikl v roce 1676 podle návrhu Jana Jiřího Bendla a nese sochu svatého Václava, patrona české země, vinic i vinařů. Dnes stojí u nároží kostela sv. Františka Serafinského na Křižovnickém náměstí, tedy v prostoru, který byl po staletí součástí důležité městské komunikace směrem ke Karlovu mostu.

Podstavec, dřík i socha jsou z tvrdého žehrovického pískovce, díky němuž dílo dobře odolává pražskému prostředí. Kolem sloupu je vložena dlažba z kamenů pocházejících ze zbytků Juditina mostu z 12. století. Jde patrně o nejstarší dlažbu, kterou lze v Praze vidět, a zároveň o mimořádně názornou připomínku středověké dopravní infrastruktury města.

Historický význam místa

Sloup původně stával před sídlem pražského Viničního úřadu u Staroměstské mostecké věže. Tento úřad dohlížel na vinice, vinaře i šenkýře a připomíná, jak důležitou součástí hospodářství byla ve středověku a raném novověku pražská vinařská produkce. V roce 1783 byl úřad zrušen Josefem II., což souviselo s reformami státní správy i proměnou městského provozu.

Samotný sloup byl kvůli překážení u vstupu na most už v roce 1778 odsunut a v roce 1847 přemístěn na dnešní místo kameníkem Františkem Jedličkou. Dnes tak na jediném místě vidíme několik vrstev pražských dějin, od Juditina mostu přes barokní zbožnost až po moderní památkovou ochranu, které se památka těší od roku 1964.