Velkopřevorský palác Audioprůvodce

Velkopřevorský palác na Malé Straně

Velkopřevorský palác patří k nejvýznamnějším světským památkám Malé Strany. Stojí na Velkopřevorském náměstí a je součástí areálu Řádu maltézských rytířů, který zde působí po staletí. Dnešní podoba paláce je výsledkem dlouhého stavebního vývoje, v němž se promítly románské, gotické, renesanční i barokní zásahy.

Stavební vývoj

Na místě paláce stával už ve druhé polovině 12. století dům, který kníže Vladislav I. věnoval johanitům, pozdějším maltézským rytířům. Po požárech za husitských válek následovaly gotické úpravy a na počátku 16. století další stavební zásahy. Významný posun nastal po roce 1516, kdy sem trvale přesídlil první velkopřevor Jan III. z Rožmberka.

Před rokem 1610 proběhla renesanční přestavba a v raně barokní fázi se na úpravách podílel Carlo Lurago. Rozsáhlá barokní přestavba po roce 1725 dala paláci jeho dnešní reprezentativní podobu. Na výzdobě se podílela dílna Matyáše Brauna, což je patrné zejména v sochařské a dekorativní složce průčelí.

Podoba a využití

Palác má půdorys kolem čtvercového atria. Tři křídla jsou jednopatrová, severní křídlo s gotickým atriem je třípatrové. Nad vstupním portálem je erb velkopřevora Gundakara Poppa z Ditrichštejna, zadavatele barokní přestavby. V interiérech se dochovaly různé stavební vrstvy, od renesančních až po vrcholně barokní klenby.

Od roku 1952 zde sídlilo hudební oddělení Národního muzea. Po roce 1991 byl palác vrácen Maltézskému řádu. Dnes je část prostor využita pro kavárnu, restauraci a galerii v prostoru sala terreny.

Okolí

K paláci přiléhá Maltézská zahrada s velkou travnatou plochou a památným Beethovenovým platanem. V bezprostředním okolí leží také Štěpánský mlýn, Buquoyský palác, Malý Buquoyský palác, Palác Metychů z Čečova a Lennonova zeď, takže jde o místo zasazené do mimořádně husté vrstvy malostranské historie.