Tvrz Vepice Audioprůvodce

Vepická tvrz a její místo v krajině

Vepice u Kovářova patří k menším, ale historicky cenným lokalitám jižních Čech. Zdejší tvrz byla sídlem vladyckého rodu z Vepic a existovala ve 14. a 15. století. Dnes je její poloha spojována především s ostrůvkem v Novém rybníku na jižním okraji obce, který je chráněn jako kulturní památka.

Podoba tvrze nebyla nikdy velkolepá. Šlo o menší opevněné panské sídlo, jaká byla ve středověku běžná u nižší šlechty. Sloužila nejen k bydlení, ale také jako správní centrum menšího majetku a jako symbol držby půdy v krajině, kde se střetávaly zájmy šlechty a církevních institucí.

Historické souvislosti

První doložený příslušník rodu, Jaroslav z Vepic, je znám ze sporu s milevským klášterem o hranice pozemků, ukončeného smlouvou z roku 1373. To ukazuje, že rod měl v regionu pevné postavení už ve druhé polovině 14. století. Tvrz je písemně připomínána roku 1437 při dělení majetku mezi vladyky z Rakova a Burjana a Fraňka z Vepic.

Do dějin místa vstupují i další členové rodu, například Gertruda z Vepic nebo František z Vepic, který byl opatem milevského kláštera v letech 1383 až 1404. Rod se udržel až do konce 15. století, kdy zanikl i samotný dvorec. Roku 1498 už Vepice náležely k Březí.

Archeologické stopy

Samotné tvrziště má kruhový půdorys o průměru asi 15 metrů a dnes na něm stojí novodobá dřevěná chata. Nálezy středověké keramiky i dubových trámů, seker, hrotů a střel z roku 1900 potvrzují, že zde skutečně stálo opevněné sídlo. Otázka přesného umístění tvrze však není zcela uzavřena, protože část badatelů ji klade spíše k domu čp. 8 na západním okraji rybníka.