Titusův oblouk Audioprůvodce

Pomník císařského vítězství

Titův oblouk stojí na Via Sacra, hlavní cestě vedoucí podél římského Fora. Císař Domitianus jej nechal postavit kolem roku 81, krátce po smrti svého staršího bratra Tita. Pomník připomínal Titovo zbožštění i vítězství, kterého Titus dosáhl společně se svým otcem Vespasianem při potlačení židovského povstání v Judeji.

Jedním z hlavních témat oblouku je triumfální průvod, který se v Římě konal roku 71 po dobytí Jeruzaléma. Reliéf uvnitř jižní strany průchodu ukazuje kořist nesenou z jeruzalémského chrámu. Nejvýraznější je sedmiramenný svícen, menora. Nechybějí ani zlaté trubky, nádoby používané u oltáře a stůl pro předkladné chleby. Na menoře se dochovaly stopy žlutého okru, takže původně mohla být barevně zvýrazněna jako zlato na modrém pozadí.

Reliéfy a stavba

Protější reliéf zachycuje Tita ve čtyřspřeží. Vítězství mu nasazuje vavřínový věnec a vůz vede zosobněná Statečnost. Scéna patří k raným římským dílům, kde jsou lidé a božské bytosti vyobrazeni společně. Ve stropě průchodu je reliéf Titova nanebevzetí.

Oblouk měří 15,4 metru na výšku a 13,5 metru na šířku. Ve středověku jej rod Frangipani začlenil do opevněné věže. Při obnově v letech 1817 až 1821 byly doplněné části zřetelně odlišeny travertinem od původního mramoru. Menora z reliéfu se později stala předlohou znaku Státu Izrael a samotný oblouk inspiroval řadu novověkých triumfálních oblouků, včetně pařížského Vítězného oblouku.