Thunovský palác Audioprůvodce

Thunovský palác na Malé Straně

Thunovský palác, někdejší Roupovský dům, patří k nejvýznamnějším světským památkám Prahy. Stojí ve Sněmovní ulici na Malé Straně a dnes slouží jako sídlo Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Od roku 1964 je kulturní památkou a je také součástí národní kulturní památky sídla Parlamentu České republiky.

Od měšťanského domu k politickému centru

Původně šlo o dům Jana z Roupova, který v roce 1650 koupila hraběnka Markéta Anna Thunová. Thunové pak v letech 1662 a 1694 získali i sousední objekty a postupně je spojovali do reprezentativního paláce. Tím vznikl rozsáhlý areál odpovídající postavení šlechtického rodu i potřebám doby, kdy se Malá Strana měnila v jednu z nejvýznamnějších aristokratických čtvrtí Prahy.

V průběhu přestaveb vznikl také hlavní jednací sál dnešní Poslanecké sněmovny. Palác se tak už v raném novověku stal místem, kde se neodehrával jen soukromý život šlechty, ale i veřejná správa a politická jednání.

Divadlo, požár a klasicismus

Od roku 1779 zde působila italská operní společnost Pascala Bondiniho. Podle tradice sem zavítal i císař Josef II. Divadelní provoz však ukončil ničivý požár v roce 1794. Po prodeji českým stavům v roce 1801 následovala klasicistní úprava pro potřeby zemského sněmu. Od roku 1861 zde zasedala sněmovna a budova se definitivně proměnila v centrum zemské politiky.

V roce 1903 byl palác propojen s vedlejším palácem Smiřických. Další stavební úpravy proběhly ve třicátých a čtyřicátých letech dvacátého století. Dnešní podoba tak nese stopy několika stavebních etap i proměn státní správy od habsburské monarchie po současnou republiku.