Státní zámek Litomyšl Audioprůvodce

Renesanční sídlo Pernštejnů

Státní zámek Litomyšl patří k nejvýznamnějším renesančním památkám v českých zemích. Na česko-moravském pomezí jej nechal v letech 1568 až 1581 vybudovat Vratislav II. z Pernštejna jako reprezentativní rodové sídlo. Projekt připravil italský architekt Giovanni Battista Aostalli, v práci pokračoval Ulrico Aostalli.

Stavba představuje zdařilé přizpůsobení italského renesančního paláce podmínkám zaalpských zemí. Druhé nádvoří ze tří stran obklopují arkády a fasády zdobí sgrafita. Přibližně 8 000 psaníček doplňují figurální výjevy ze starozákonních příběhů, antiky a bitevních scén. Výzdoba byla později zakryta omítkou a ve 20. století postupně obnovena.

Interiéry a zámecké divadlo

Vnitřní prostory získaly dnešní podobu hlavně při barokních a klasicistních úpravách. Reprezentační pokoje zdobí iluzivní malby Dominika Dvořáka, štukové stropy a vybavení připomínající životní styl 18. a 19. století. V přízemí se dochovalo klasicistní rodinné divadlo z let 1796 až 1797. Zachovalo se zde hlediště, soubor kulis od Josefa Platzera i jednoduchá mašinérie pro výměnu dekorací. Divadlo patří k nejlépe dochovaným historickým zámeckým divadlům v Evropě.

Od biskupství k UNESCO

Areál navazuje na starší středověké stavby. Původně zde stála premonstrátská kanonie s románskou bazilikou, později sídlo litomyšlského biskupství. Po husitských válkách místo získali Kostkové z Postupic, po nich Pernštejnové. Zámek dále vlastnili Trauttmansdorfové, Valdštejnové-Vartenberkové a Thurn-Taxisové. Po druhé světové válce přešel do státní správy.

Zámecký areál je od roku 1962 národní kulturní památkou a od roku 1999 je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Návštěvníci mohou procházet reprezentační místnosti, hostinské pokoje, kapli i divadlo. V areálu se nachází také městská galerie, zámecké sklepení se sochami Olbrama Zoubka a rodný byt Bedřicha Smetany. Na nádvoří se od roku 1949 koná hudební festival Smetanova Litomyšl.