Stará katedrála v Salamance Audioprůvodce

Katedrála mezi románským slohem a gotikou

Stará katedrála Santa María de la Sede, známá jako Catedral Vieja, je jednou ze dvou salamanckých katedrál. Vznikala od první třetiny 12. století po obnovení zdejší diecéze a osídlení města. Stavbu inicioval první biskup Jerónimo de Perigord, dokončení hlavní stavby se klade do roku 1236. Na katedrále je dobře patrný přechod od románského slohu ke gotice: pilíře byly navrženy pro valené klenby, ale lodě nakonec zakryly gotické žebrové klenby.

Stavba má bazilikální půdorys latinského kříže se třemi loděmi, výraznou příčnou lodí a třemi půlkruhovými apsidami. Salamanca ležela poblíž tehdejší hranice, proto chrám sloužil i jako opevněné útočiště a nesl přízvisko fortis salmantina. Opevnění dnes není tak zřejmé. Zmizelo cimbuří věže Torre Mocha a někdejší pochozí střešní terasa byla nahrazena střechou z arabských tašek.

Věž Kohouta a hlavní retábl

Nad křížením lodí vystupuje kupole zhruba z roku 1150, lidově nazývaná Torre del Gallo neboli Věž Kohouta. Uvnitř ji tvoří šestnáct polí připomínajících rozkrojený pomeranč, zvenčí má téměř kuželový tvar pokrytý šupinami. Korunuje ji korouhev s kohoutem. Kupole patří do skupiny podobných staveb v Zamore, Plasencii a Toro.

Hlavní retábl vznikal mezi lety 1430 a 1450 a skládá se z 53 malovaných desek. Pracovali na něm bratři Delliové, včetně Della Delliho a Nicoláse Florentina. Vypráví život Panny Marie a Krista, nad ním je freska Posledního soudu. Retábl doplňuje románská socha Panny Marie de la Vega z 12. století, pokrytá zlaceným bronzem se smalty a drahými kameny.

Křížová chodba a univerzitní zkoušky

V kapli svaté Barbory skládali studenti Salamancké univerzity závěrečné zkoušky. Noc před zkouškou zde trávili zavření nad knihami. Úspěšní vycházeli hlavním vchodem za přáteli, neúspěšní úzkým průchodem do ulice Tentenecio. Katedrální muzeum v kapitulních síních uchovává také obrazy Fernanda Gallega z druhé poloviny 15. století.