Šporkův palác Audioprůvodce

Palác s dlouhou proměnou

Šporkův palác, známý také jako Piccolominiovský palác nebo Martinický dům, patří k výrazným městským sídlům Malé Strany. Vznikl z renesančního domu a během sedmnáctého a osmnáctého století prošel několika stavebními etapami, které mu daly dnešní barokní podobu. Na hlavním průčelí ve Šporkově ulici je patrné, že šlo o reprezentativní šlechtické sídlo, zatímco zahradní trakt ukazuje důraz na soukromí, provozní zázemí i duchovní funkci areálu.

Od šlechty k řeholní komunitě

Po roce 1631 byl dům v držení císařského důstojníka Gundakara z Herbersteina, později Zikmunda Fridricha ze Saurau. Ten zahájil barokní přestavbu roku 1666. Další úpravy proběhly pro Jana Mariu Testu Piccolominiho a po roce 1723 následovala vrcholně barokní etapa. Po krátkém vlastnictví Jana Karla Šporka se palác v devatenáctém století proměnil v zázemí dobročinných institucí a nakonec přešel ke kongregaci boromejek.

Dnešní podoba

Součástí areálu je zadní trakt s kaplí svaté Notburgy, dvůr i dvě zahrady. Rekonstrukce v letech 1992 až 1996 obnovila celý komplex jako živé sídlo řeholní komunity. Palác tak dnes nepředstavuje jen památku šlechtického bydlení, ale i doklad proměny pražských městských domů od aristokratického reprezentativního sídla k instituci charitativní a duchovní péče.