Solkanský most Audioprůvodce

Kamenný oblouk nad Sočou

Solkanský most, nazývaný také Solkanský viadukt, převádí železnici přes řeku Soču u slovinského Solkanu. Je dlouhý 219,70 metru a jeho trať vede 36 metrů nad průměrnou hladinou řeky. Střední oblouk má světlost 85 metrů, což z něj činí největší kamenný most na světě podle rozpětí hlavního oblouku. Větší obloukové mosty existují, jsou však z jiných materiálů, zejména ze železobetonu.

Součást bohinjské dráhy

Most patří mezi 65 mostů a viaduktů bohinjské železniční trati, budované v letech 1900 až 1906 jako spojení střední Evropy se Středomořím. O druhém železničním spojení Vídně a Terstu přes Bohinj rozhodl vídeňský parlament v červnu 1901. Návrh připravili R. Jaussner a L. Oerley. Stavbu v letech 1904 a 1905 provedla vídeňská firma Brueder Redlich und Berger.

Projekt se musel už na jaře 1904 změnit, protože podloží neuneslo původně plánovaný oblouk o rozpětí 80 metrů. Nový oblouk vznikl z 4 533 opracovaných bloků mušlového vápence z lomu Cava Romana u Nabrežiny. Jednotlivé kameny spojila cementová malta z portlandského cementu ze Splitu a písku promytého v Soče. Pokládání zdiva o objemu 1 960 krychlových metrů trvalo pouhých 18 dní. Bohinjskou trať otevřel 19. července 1906 následník trůnu František Ferdinand.

Válka a obnova

V srpnu 1916 rakouská armáda při bojích o Gorici vyhodila hlavní oblouk do povětří. Provizorní ocelová konstrukce sloužila do roku 1927, kdy italské státní železnice dokončily dvouletou obnovu kamenného oblouku. Most přežil i druhou světovou válku. Po zásahu jednou spojeneckou bombou v březnu 1945 jej němečtí inženýři nouzově opravili během několika dnů. Technickou památkou je od roku 1985.