Socha Davida ve Florencii Audioprůvodce

David z jediného problematického bloku

Michelangelův David patří k nejznámějším sochám renesance. Měří 5,17 metru bez podstavce a Michelangelo jej vytvořil z bílého kararského mramoru v letech 1501 až 1504. Neopracovaný blok měl za sebou neúspěšný osud: roku 1464 na něm začal pracovat Agostino di Duccio, později se o něj pokusil Antonio Rossellino. Oba práci vzdali. Mramor byl úzký, žilkovaný a částečně poškozený, takže asi čtyřicet let ležel nedokončený v dílně florentské katedrály.

David před bojem

Michelangelo využil omezenou šířku bloku i jeho vadu. Prasklinu zakomponoval do prostoru mezi Davidovou pravou paží a trupem. Nezachytil hrdinu po vítězství nad Goliášem, jak tomu bylo u starších Davidů od Donatella či Verrocchia. Jeho David stojí těsně před střetem, s prakem přehozeným přes rameno a s napětím soustředěným v postoji i pohledu.

Socha byla původně určena pro katedrálu Santa Maria del Fiore. Její rozměry a nahota postavy však takové umístění znemožnily. Komise florentských umělců proto roku 1504 rozhodovala o novém místě. Na Michelangelovo naléhání byl David postaven před Palazzo Vecchio, sídlo městské vlády. Florenťané v něm viděli symbol mladé republiky, která se brání silnějším soupeřům.

Od náměstí do muzea

Na Piazza della Signoria stál originál do roku 1873. Poškozovalo jej počasí i nešetrné zásahy při dřívějších opravách. Do Gallerie dell'Accademia jej převezl zvláštní vůz během pěti dnů, od 31. července do 4. srpna 1873. Před Palazzo Vecchio dnes stojí mramorová kopie instalovaná roku 1910. Originál je centrem muzejní síně otevřené v roce 1882.