Schwarzenberský palác Audioprůvodce

Renesanční rezidence na Hradčanech

Schwarzenberský palác, někdy označovaný také jako Lobkovický palác, je výrazná renesanční stavba na Hradčanském náměstí. Vznikl v letech 1545 až 1567 na místě několika středověkých domů jako městská rezidence Jana mladšího Popela z Lobkovic. Patří k raným a zároveň mimořádně kvalitním příkladům české renesance v Praze.

Architektura a výzdoba

Palác je dnes trojkřídlý a jeho fasády zdobí bohaté sgrafito, mohutná okna s tesanými ostěními, lunetová římsa i členité štíty. V interiérech se dochovaly cenné nástěnné malby z konce 16. století. Pozdější barokní úpravy byly na konci 19. století částečně odstraněny při rekonstrukci podle návrhu Josefa Schulze.

Majitelé a proměny

Palác postupně drželi Lobkovicové, Rožmberkové, Eggenbergové a od roku 1719 Schwarzenbergové. Jeho dějiny odrážejí proměny šlechtického vlastnictví i politických poměrů v zemích Koruny české. Ve 20. století sloužil muzejnictví, po roce 1948 byl využíván jako vojenské muzeum a od roku 2008 je zde stálá expozice Národní galerie.

Dnes jde o jednu z klíčových památek hradčanského panoramatu a o důležitý doklad toho, jak se renesanční reprezentace české šlechty promítla přímo do prostoru u sídla panovníka.